Vysvětlení typů a definic oddílů a adresářů systému Ubuntu Linux

Podívejte se na různé výrazy používané v systému Ubuntu Linux, které umožňují logicky popsat jeho strukturu. I když se výrazy mohou prolínat a znamenat někdy dvě různé věci zároveň. Tento článek si neklade za cíl učinit z vás odborníka na systém Linux. Pouze objasňuje některé termíny a definice. A pomůže vám tento operační systém lépe pochopit, nainstalovat a používat.

Obsah:

1. Systém souborů
2. Oddíly
3. Adresáře

Systém Ubuntu Linux lze do počítače Dell nainstalovat dvěma způsoby:

• Čistá instalace – další informace naleznete v článku znalostní databáze Dell: Instalace systému Ubuntu Linux do počítače Dell
• Instalace Dual Boot – další informace naleznete v článku znalostní databáze Dell: Jak do počítače Dell nainstalovat operační systém Ubuntu a Windows 8 až Windows 11 pro současné používání více operačních systémů

Jsou do značné míry automatizované a pro úspěšné dokončení a používání nevyžadují tak velké množství znalostí.

Systém souborů

Uživatelé systému Linux vědí, že: systém souborů je programové schéma, které slouží k uspořádání a vyhledávání souborů v oddílu. 

Nicméně: systém souborů odkazuje na všechny soubory v počítači.

To znamená, že systém souborů je struktura používaná k zobrazení, nalezení a použití souborů pomocí systému Ubuntu. Systém souborů však představuje všechny samostatné soubory v této struktuře i formát těchto souborů. 

V systému Ubuntu Linux je k dispozici několik typů souborů:

Běžné soubory:

Obsahují data – např. textové soubory, spustitelné soubory nebo programy, vstup nebo výstup z programu apod.

Adresáře:

Jedná se o soubory či složky, které slouží jako seznamy ostatních souborů.

Speciální soubory:

Mechanismus využívaný pro vstup a výstup. Většina speciálních souborů je v adresáři /dev

Odkazy:

Slouží k zobrazení souboru nebo adresáře v několika částech stromu souborů v počítači.

Sockety domény:

Jedná se o speciální typ souborů, který se podobá socketům TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) v systému Windows. Poskytuje síťovou komunikaci mezi procesy, která je chráněna kontrolou přístupu systému souborů.

Pojmenované kanály:

Fungují přibližně jako sockety, které umožňují vzájemnou komunikaci procesů bez použití protokolů síťových socketů.

Struktura souboru

V systému Ubuntu Linux musí být oddíl / primárním oddílem. Všechny ostatní oddíly – ať už primární nebo logické – se připojují k tomuto oddílu. Pro každý oddíl nastavíte formát souboru a účel v rámci operačního systému. Tyto adresáře a soubory bude v rámci této struktury možné prohledávat a používat. To je podrobněji vysvětleno níže.

Oddíly

Nejprve je potřeba oprostit se od všeho, co víte o oddílech systému Windows. Pokud se informace o těchto dvou systémech pokusíte zkombinovat, pouze vás to zmate. Je lepší považovat je za dva samostatné procesy.

Popis oddílů v systému Windows

Oddíly systému Windows mají dva typy: primární a logické. 

Na starších pevných discích SATA IDE naleznete pouze 4 primární oddíly nebo kombinaci určitého počtu primárních a logických oddílů. Všechny jsou označeny písmenem jednotky, nicméně operační systém lze nainstalovat pouze na primární oddíl.

Popis oddílů v systému Ubuntu Linux

Oddíly v systému Ubuntu Linux se rovněž dělí na primární a logické. Jste také omezeni 4 primárními oddíly nebo kombinací primárních a logických oddílů. Tady však veškerá podobnost končí.

Prvním oddílem je vždy váš instalační oddíl na primárním oddílu. Tento oddíl se někdy může nazývat kořen (root) oddílu nebo se zobrazí jako /. V závislosti na tom, jak chcete používat a nakonfigurovat instalaci systému Ubuntu, můžete vytvořit několik oddílů. Nejdůležitějším je oddíl root. Přestože můžete tyto oddíly vytvořit, určit jejich velikost, formát souborů a účel, pro jejich fungování je nutné připojit je k / tohoto oddílu.

Kategorie oddílů v systému Ubuntu Linux

V systému Ubuntu Linux se tyto oddíly dále dělí na dvě kategorie:

Datové oddíly

Jedná se o oddíly , které jsou stejné jako spouštěcí oddíl v tom ohledu, že uchovávají adresáře a soubory nebo běžná data systému Linux. To jsou soubory, pomocí nichž se počítač spouští a běží.

Odkládací oddíly

Jedná se o oddíly, které rozšiřují fyzickou paměť počítače tak, že slouží jako cache.

Typy oddílů používané při instalaci systému Ubuntu Linux

Systém Ubuntu využívá několik společných oddílů – jejich seznam a informace o nich naleznete níže. Zkušení uživatelé systému Linux používají kombinaci některých těchto oddílů jako schéma. To se děje, když vědí, že používají vlastní instalaci systému Ubuntu pro konkrétní účely. Tyto konkrétní oddíly zjednodušují a zefektivňují práci. Zde je uvedeno, jaká kombinace oddílů je vyžadována pro nejběžnější obecnou instalaci. Pokud se však rozhodnete toto schéma použít, raději využijte výše uvedené příručky k automatické instalaci.

Nejběžnější schéma oddílu

Existuje mnoho dalších schémat a mnoho důvodů, proč nerozdělovat adresář jako oddíl. Existuje také mnoho důvodů, proč vytvořit konkrétní oddíl pro zjednodušení konkrétního procesu. Pokud chcete pokračovat vlastní instalací, postup již závisí na vašem uvážení. Vše záleží na tom, k čemu chcete počítač používat.

Pokud k tomuto nastavení potřebujete technickou podporu společnosti Dell, doporučujeme spíše kontaktovat výrobce operačního systému. Na tento typ pomoci se nevztahují naše stávající záruky. Odpovědi na otázky k tomuto tématu může zodpovědět pouze vývojář operačního systému. Jsou uznávanými odborníky na svůj operační systém.

Adresáře

Laicky řečeno jsou adresáře v systému Ubuntu Linux složky, které obsahují soubory. Výrazy používané pro oddíly ve výše uvedené části se částečně prolínají. Důvodem je, že systém Linux rozdělil adresáře do samostatných oddílů. Aby bylo možné každému z nich vyhradit místo a hlavně se chránit před ztrátou dat. V případě, že by tedy některý oddíl přestal reagovat nebo došlo k jeho ztrátě, neovlivnilo by to ostatní oddíly. Díky žurnálovacím systémům souborů jako např. Ext3 a Ext4 je toto z velké části minulostí. Jakmile se samostatný oddíl připojí k /, zobrazí se pak jako jeho adresář.

Adresáře počítače se systémem Ubuntu Linux si lze zjednodušeně představit jako větve stromu, jehož kmen tvoří kořenový adresář prvního oddílu. Kmen stromu představuje kořenový adresář prvního oddílu. Ostatní adresáře se k tomuto kmenu připojují jako větve. Každá větev má svůj vlastní účel, ale může prostřednictvím kmene komunikovat s ostatními, a na hlavních větvích může mít větve s podadresáři.

Po dokončení instalace si na níže uvedeném odkazu můžete prostudovat příručku k použití těchto adresářů.

• Konfigurace systému Ubuntu v počítači Dell